Kartel Federálních rezerv: Svobodní zednáři a House of Rothschild (IIa. díl)

23. listopadu 2012 v 12:00 | darny
(Druhá část pětidílného seriálu, (1.díl ZDE)
V roce 1789 se Alexander Hamilton stal prvním ministrem financí -Spojených států. Hamilton byl jedním z Otců zakladatelů, kteří byli Svobodnými zednáři. Měl úzké vztahy s rodinou Rothschildů, která vlastní Bank of England a vede evropské hnutí Svobodných zednářů. George Washington, Benjamin Franclin, John Jay, Ethan Allen, Samuel Adams, Patrick Henry, John Brown a Roger Sherman, ti všichni byli Zednáři. Roger Livingstone pomohl Shermanovi a Franklin napsal Deklaraci nezávislosti. Složil s Georgem Washingtonem svou přísahu při nástupu do úřadu, když byl Velmistrem New Yorské Velké lóže Svobodných zednářů.
Sám Washington byl Velmistrem Virginské lóže. Z nejvyšších velitelů Revoluční armády bylo třicet tři Zednářů. To bylo velice symbolické číslo, jelikož 33. stupněm hodnosti se Zednář stává Osvíceným - Illuminated. [1]
Andrew Hamilton
Populističtí otcové zakladatelé vedení Johnem Adamsem, Thomasem Jeffersonem, James Madisonem a Thomasem Painem, z nichž nikdo nebyl Zednář, chtěli úplně zpřetrhat vazby s britskou korunou, byli však překonáni Zednářskou frakcí vedenou Washingtonem, Hamiltonem a Velmistrem St. Andrewské lóže v Bostonu generálem Josephem Warrenem, který chtěl "odmítnout Parlament, ale zůstat loajální ke Koruně". St. Adrewská lóže byla ústředím Novosvětského Zednářství a začala v roce 1769 vydávat hodnosti Templářských rytířů. [2]
generál Joseph Warren
Všechny americké Zednářské lóže až do dnešních dnů nesou záruku Britské Koruny a slouží jako globální zpravodajství a kontrarevoluční rozvratná síť. Jejich poslední iniciativou je Zednářský program identifikace dětí (CHIP). Podle Wikipedie, program CHIP poskytuje rodičům možnost vytvořit zadarmo soupravu identifikačních materiálů pro své dítě. Tato souprava obsahuje kartu s otisky prstů, fyzický popis, video, počítačový disk či DVD dítěte, otisk chrupu a vzorky DNA.
První Kontinentální kongres, jemuž prezidentoval Peyton Randolph, byl svolán do Philadelphie v roce 1774. Randlopha jako Velmistra Virginské lóže nahradil Washington. Druhý Kontinentální kongres byl svolaný v roce 1775 za prezidentování Svobodného zednáře Johna Hancocka. Peytonův bratr William byl jeho nástupcem jako Velmistr Virginské lóže a stal se vedoucím proponentem centralizace a federalismu na Prvním ustavujícím konventu v roce 1787. Federalismus v srdci americké Ústavy je identický s federalismem vtěleným do Adersonovy ústavy Svobodných zednářů z roku 1783. William Randolph se stal prvním národním Generálním prokurátorem a ministrem zahraničí za George Washintona. Jeho rodina se vrátila do Anglie jako loajální ke Koruně. John Marshall, první národní Soudce nejvyššího soudu, byl také Zednář. [3]
Když Benjamin Franklin cestoval do Francie, aby usiloval o finanční pomoc pro americké revolucionáře, jeho schůzky se konaly v bankách Rothschildů. Prováděl zbrojní prodeje přes německého Zednáře barona von Steubena. Jeho korespondenční síť pracovala přes kanály Svobodných zednářů a šla paralelně přes síť britských špionů. V roce 1776 se Franklin de facto stal Velvyslancem ve Francii. V roce 1779 se stal Velmistrem u francouzské lóže Neuf Soeurs (Devět sester), k níž patřili i John Paul Jones a Voltaire. Franklin byl rovněž členem ještě tajnější Královské lóže komandantů Chrámu západně od Carcasonne, k jehož členům patřili Frederick princ Waleský. Zatímco Franklin kázal v americkou zdrženlivost, se svými bratry v Evropě divoce řádil. Franklin sloužil jako Generální poštmistr mezi lety 1750 až 1775 - což je role tradičně udílená britským špionům. [4]
S financováním Rothschildů založil Alexander Hamilton dvě New Yorské banky včetně Bank of New York. [5] Zemřel při přestřelce s Aaronem Burrem, který založil Bank of Manhattan s financováním Kuhna Loeba. Hamilton exemplárně projevil opovržení, které těch Osm rodin chovalo k obyčejným lidem, když jednou prohlásil: "Všechny komunity se dělí na těch pár a těch mnoho. Ti první jsou bohatí a dobře urození, ti druzí jsou ta masa lidí… Lidé jsou turbulentní a proměnliví; zřídkakdy usuzují a rozhodují se správně. Dej proto té první třídě jasný, trvalý podíl na vládě. Ti ohlídají nestabilitu těch druhých." [6]
Hamilton byl jen první v sérii Osmi rodin - "kámošů" v držbě klíčových pozic u ministerstva financí. Ještě v nedávné době Kennedyho ministr financí Douglas Dillon pocházel z Dillon Read (nyní součást UBS Warburg). Nixonův ministr financí David Kennedy a William Simon pocházeli z Continental Illinois Bank (nyní součást Bank of America) a Salomon Brothers (nyní část Citigroup) v tomto pořadí. Carterův ministr financí Michael Blumenthal pocházel od Goldman Sachs, Reaganův ministr financí Donald Regan pocházel z Merrill Lynch (nyní část Bank of America), Bushův Sr. ministr financí Nicholas Brady pocházel od Dillon Read (UBS Warburg) a jak Clintonův ministr financí Robert Rubin, tak Bush Jr. ministr financí Henry Paulson pocházeli od Goldman Sachs. Obamův ministr financí Tim Geithner pracoval jako Kissingerův spolupracovník v New Yorské Fed.
Thomas Jefferson argumentoval, že Spojené státy potřebují centrální banku ve veřejném vlastnictví tak, aby evropští monarchové a aristokraté nemohli využít tisk peněz ke kontrole záležitostí nového národa. Jefferson vykládal: "Země, která očekává, že zůstane jak bezelstná, tak svobodná … očekává to, co tu ještě nikdy nebylo a co nikdy nebude. Těžko mezi těmi stovkami najdete Krále, který kdyby mohl, tak by nenásledoval příkladu faraonů - vzít si nejdříve všechny peníze lidí, pak všechnu jejich zemi a jejich děti neučinil navždy svými sluhy … bankovní establišment je nebezpečnější než armády na pozicích. Ten vždy pozdvihl finanční aristokracii." Jefferson sledoval ještě nerozvinuté spiknutí Euro-bank, když uvažoval: "Jednotlivý akt tyranie lze připsat náhodnému nápadu určitého dne, ale série útlaků začínají v určitém období, nevyhnutelně s každou změnou ministrů, příliš jasně se ukazující jako úmyslné, systematické plány k našemu snížení na otroky." [7]
Avšak argumenty Rothschildy sponzorovaného Hamiltona pro soukromou americkou centrální banku v těch dnech převládly. V roce 1791 byla založena Bank of the United States (BUS) s Rothschildy jako hlavními vlastníky. Zakladatelská charta banky v roce 1811 vypršela. Veřejné mínění se vyvíjelo ve prospěch zrušení charty a její nahrazení Jeffersonovou veřejnou centrální bankou. Debata byla odložena, jelikož euro-bankéři národ ponořili do války v roce 1812. Uprostřed klimatu strachu a ekonomických těžkostí dosáhla v roce 1816 Hamiltonova banka obnovu své charty.
Starý ořešák, poctivý abé a kamelot
V roce 1828 Andrew Jackson spustil kampaň na US prezidenta. Během své kampaně se opíral do mezinárodních bankéřů, kteří kontrolovali BUS. Jackson se chvástal: "Jste doupě zmijí. Mám v úmyslu vás odhalit a při Věčném Bohu, rozpráším vás. Kdyby lidé pochopili rozměry nespravedlnosti našeho finančního a bankovního systému, byla by tu do rána revoluce."
Jackson vyhrál volby a zrušil bankovní chartu s konstatováním: "Tento zákon zjevně poukázal na tu pochybnou myšlenku, že současní akcionáři mají práva předepisovat vládě nejen priority nýbrž rovnou její rozmařilost … pro svůj vlastní prospěch tento zákon vylučuje celý americký lid z práva nákupu v tomto monopolu. Současní akcionáři a ti, kdo jejich práva dědí jako jejich nástupci, byli ustanoveni jako privilegovaný řád, ověnčení jak obrovskou politickou mocí, tak si užívající i úžasných finančních prebend z konexí u vlády. Měl by se tento vliv koncentrovat v rámci působnosti tohoto zákona v rukou sebou samými zvoleného direktoria, jehož zájmy se ztotožňují s cizími akcionáři, nebude to příčina podrývání nezávislosti naší země během války … kontrolou naší měny, držbou našich veřejných peněz a držbou nezávislosti tisíců našich občanů, by byli daleko zlověstnější a nebezpečnější než námořní a vojenské síly nepřítele. Je politováníhodné, že bohatí a mocní příliš často ohýbají vládní zákony k sobeckým účelům… aby obohatili bohaté a ještě mocnější. Mnoho z našich bohatých mužů není spokojeno s rovnou ochranou a s rovnými výhodami, nýbrž nás nutí, abychom je obohatili Kongresem schvalovanými zákony. Splnil jsem svou povinnost k této zemi." [8]
Populismus převládl a Jackson byl znovu zvolen. V roce 1835 byl cílem pokusu o atentát. Střelcem byl Richard Lawrence, který doznal, že byl "ve spojení s evropskými mocnostmi." [9]
I tak v roce 1836 Jackson odmítl obnovit chartu BUS. Pod jeho dozorem americký národní dluh spadl na nulu. Stalo se tak během naší národní historie poprvé a naposled. To rozzuřilo mezinárodní bankéře, jejichž primární příjem se odvíjel od plateb úroků z dluhů. Prezident BUS Nicholas Bidle v roce 1842 ořezal financování vlády USA, čímž USA uvrhl do deprese. Bidle byl agentem sídlícího Jacoba Rothschilda v Paříži. [10]
I Mexická válka byla souběžně s tím podnícena Jacksonem. O několik let později se rozpoutala Občanská válka, přičemž londýnští bankéři podporovali Unii a francouzští bankéři podporovali Jih. Rodina Lehmanů si nahrabala "majland" z pašování zbraní na jih a bavlny na sever. V roce 1861 byly USA v dluhu $100 milionů. Nový prezident Abraham Lincoln zase udeřil proti eurobankéřům, když vydal Lincoln Greenbacks k platbám účtů Unijní armády.
Rothschildy kontrolované Times of London napsaly: "Pokud by ta zlovolná politika, která má původ v Severoamerické republice, vytvrdla a zůstala napořád, tak by si Vláda obstarávala vlastní peníze bez jakýchkoliv nákladů. Splatila by své dluhy a byla by bez dluhů. Měla by všechny ty potřebné peníze k provádění vlastních obchodů. Stala by se tak prosperující, že to nemá v historii civilizovaných vlád světa obdobu. Mozky a bohatství všech zemí půjdou do Severní Ameriky. Tato vláda musí být zničena, jinak zničí všechny monarchie na planetě." [11]
Eurobankéři sepsaný Oběžník hrozeb byl rozzuřenými populisty vystavován a šířen po celé zemi. Ten uváděl: "Velký dluh, se kterým se kapitalisté setkají, byl vytvořen z války a musí ho být použito jako regulačního ventilu peněz. Aby toho bylo dosaženo, musí se jako bankovní báze využít vládních dluhopisů. Nyní očekáváme, že ministr financí Salmon Chase toto doporučení předloží. To Greenbacks umožní dávat do oběhu právě tolik peněz, kolik jsme schopni kontrolovat. Kontrolujeme dluhopisy a přes ně výstupy banky."
V roce 1863 byl znovu nastolen Národní bankovní zákon se soukromou americkou centrální bankou a válečné dluhopisy Chase byly vydány. V následujícím roce byl znovu zvolen Lincoln a naléhal na oživení tohoto zákona, jakmile v lednu 1865 složil přísahu do úřadu. Než mohl jednat, byl ve Fordově divadle zavražděn Johnem Wilkesem Boothem. Booth měl významné konexe s mezinárodními bankéři. Jeho pravnučka napsala "Akci jednoho šílence", která upřesňuje Boothovy kontakty se "záhadnými Evropany" těsně před Lincolnovou vraždou.
Po útoku na Lincolna byl Booth vyvržen z členství v tajné společnosti známé jako Rytíři zlatého věnce (KGC). KGC měla úzké vazby s francouzskou Společností sezón, která vytvořila i Karla Marxe. KGC vyvolala hodně z toho napětí, které způsobilo Občanskou válku, a prezident Lincoln byl pro tuto skupinu speciálním cílem. Booth byl členem KGC a byl přes ministra zahraničí Konfederace Judah Benjamina propojen s Domem Rothschildů. Benjamin po Občanské válce utekl do Anglie. [12]
Téměř století po vraždě Lincolna za vydání Greenbacks si s Osmi rodinami vjel do vlasů prezident John F. Kennedy. Kennedy oznámil likvidaci off-shore daňových rájů a navrhl zvýšení daňových sazeb na velké olejářské a těžební společnosti. Podporoval odstranění daňových zkratek, ze kterých měli prospěch super-bohatí. Jeho ekonomickou politiku veřejně napadl magazín Fortune, Wall Street Journal a jak David, tak Nelson Rockefeller. I Kennedyho vlastní ministr financí Douglas Dillon, který pocházel z USB Warburg kontrolované investiční banky Dillon Read, vyjádřil k návrhům JFK opozici. [13]
Kennedyův osud byl zpečetěn v červnu 1963, kdy autorizoval vydání více než $4 miliard bankovek Spojených států ministerstvem financí ve snaze obejít lichvářsky vysoké úrokové sazby soukromé bandy mezinárodních bankéřů z Federálních rezerv. Manželka Lee Harvey Oswalda, který byl pohodlně zastřelen Jackem Rubym ještě před tím, než byl zastřelen sám Ruby, řekla v roce 1994 spisovateli A. J. Webermanovi: "Odpověď na Kennedyho vraždu je u Federální rezervní banky. Nepodceňujte to. Je chybou z toho vinit Angleton a pouze samotnou CIA. To je jen jeden prst na té samé ruce. Ti lidé, co dodávají peníze, jsou víc než CIA." [14]
Příchod prezidenta Lyndona Johnsona s jeho okamžitou eskalací Vietnamské války přiživil propad USA do dalších dluhů. Jejich občané byli terorem dohnáni k mlčení. Když mohli zabít prezidenta, mohli by zabít každého.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama