Červen 2010

EU bude neomezeně regulovat ceny, tak vám děkujeme Eurohujeři.

28. června 2010 v 16:18 | darny |  Události, komentáře a odkazy
Rozsudek Evropského soudního dvora (ECJ) ze dne 08.06. 2010 ve věci regulace cen telefonního roamingu je smutným a ostudným završením regulace cen telefonních služeb, ke které před třemi lety Evropská unie přistoupila. Rozsudek otevírá cestu k jakékoliv další celoevropské regulaci cen čehokoliv ve jménu "ochrany spotřebitele" a "fungování vnitřního trhu".
ECJ rozhodoval na základě dotazu britského soudu, na který se obrátily společnosti Vodafone, Telefónica O2, Orange a T-Mobile, tedy firmy, které do mobilního spojení investovaly peníze svých akcionářů a provozují jej ku prospěchu stovek milionů lidí. Britský soud nyní MUSÍ rozhodnout dle rozhodnutí ECJ, tedy zamítnout žalobu dotčených firem. Firmy s konečnou platností nesmějí za své služby účtovat ceny, které jsou výsledkem volné soutěže na trhu.

Ačkoliv nikde ve smlouvách EU není napsáno, že by EU měla vůbec pravomoc regulovat ceny, soud potvrdil, že dostatečným podkladem pro regulaci cen je obvyklá odvolávka na Článek 95 (dnes 114) Smlouvy o fungování EU který říká, že EU má právo přijímat "opatření ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu."

Když operátoři žádali, ať se zruší alespoň regulace maloobchodních cen (ať EU stačí regulace propojovacích poplatků), Soud konstatoval, že i regulace maloobchodních cen je v pořádku, protože prý EU mohla "mít legitimně za to, že by pouhá regulace velkoobchodních trhů nevedla ke stejnému výsledku jako dotčená regulace, která zahrnuje jak velkoobchodní, tak maloobchodní trhy, a tudíž bylo nezbytné přistoupit k posledně uvedené regulaci".

Proč je regulace cen špatná?  Protože jsou lidé (a mnoho mezi čtenáři tohoto blogu), kteří si myslí, že je potřeba regulovat ceny na volném trhu, aby se spotřebitel měl dobře. Idiot - spotřebitel je rád, že ho hodná EU (novodobá RVHP) ochrání regulací a on se nemusí pídit po nejvýhodnějším tarifu při cestování.
Rozumný člověk by ale měl uznat, že použít REGULACI jako cestu k FUNGOVÁNÍ TRHU je KONTRADIKCE POJMŮ. Rozumný člověk by měl uznat, že jakákoli regulace cen je pošlapáním svobody a soukromého vlastnictví. Ekonom také dodá, že regulace ničí trh, brání inovacím a zdražuje služby oklikou.

Opak si zjevně myslela "chytrá" komisařka Redingová i s celou Evropskou  komisí, Radou a Parlamentem - a nyní i Evropský soudní dvůr. Jak jsem uvedl dříve, komisařka Redingová i s celou komisí by nikdy nevymyslela ani mobil a ani roaming ani cokoliv jiného. Inovace jsou totiž produktem svobodného trhu a motivu zisku, nikoliv produktem parazitujících politiků či úředníků, kteří neumí nic jiného, než se jen vézt na zádech těch druhých.

Neviním samozřejmě na prvním místě Evropskou komisi, ale Topolánkovu vládu a jejího ministra Římana, kteří dali k regulaci jako členové Rady souhlas. Odpovědnost za další a další regulace EU nesou připosraní euroservilní politici, kteří nejsou schopni na euroschůzích hájit vlastní názor, mají-li vůbec někdy nějaký.

Čekejme, že postupně bude Evropská unie "v zájmu spotřebitele", populisticky, aby odvrátila pozornost lidí od globalizace, hlubokých měnových a fiskálních potíží, regulovat ceny úplně všeho. Spotřebitelé budou rádi, že všechno bude všude stejně drahé (tak jako v RVHP), ale konečnou stanicí takového přístupu je diktatura - Nový světový řád a ekonomický úpadek.

U lékaře se platí, a nemocnice vyhodily oknem miliardu

28. června 2010 v 13:41 | darny |  Události, komentáře a odkazy
Praha - Státní a krajské nemocnice nakupují zdravotnickou techniku za ceny, které jsou o třetinu vyšší, než se nabízí na volném trhu. Onu třetinu navíc činí marže obchodním firmám, které obchod mezi nemocnicemi a výrobcem zprostředkovávají.
V Česku existují čtyři velcí obchodníci - společnosti Hospimed, Puro-klima, Transkontakt a Hypokramed. Ty loni zprostředkovaly nákupy za 3,3 miliardy korun (bez DPH).
Ve výběrových řízeních si zásadně nekonkurují. Existuje tedy vážné podezření, že se za rok 2009 zbytečně ztratila celá miliarda na provizích.
Přes polovinu podezřelých zakázek vypsaly státní nemocnice pod přímou správou ministerstva zdravotnictví.
Za obdobných podmínek nakupují nemocnice techniku i v roce 2010.

Wiki

Drahý prostředník

Ve výběrových řízeních se obvykle nezveřejňují žádná data, s jejichž pomocí by se dalo prokázat, že nákupy jsou předražené. Jedinou výjimkou je počet uchazečů. Čím jich je méně, tím větší je podezření, že se zadavatel nesnažil získat dobrou cenu.
Aktuálně.cz se má k dispozici například neveřejnou dokumentaci o loňském nákupu přístroje CT ve Fakultní nemocnici Plzeň. Nejmodernější typ rentgenu vyrábí Siemens pod výrobní značkou Somatom AS+128 a nemocnice za něj zaplatila společnosti Hypokramed 33,7 milionu korun. Do soutěže se nikdo jiný nepřihlásil.
O deset měsíců později koupila stejně výkonný přístroj CT Karlovarská krajská nemocnice od firmy Philips za 24,3 milionu korun. Tehdy soutěžily dvě firmy, kromě vítěze ještě samotný Siemens. Neuspěl, i když svůj přístroj Somatom AS+128 nabízel za 25,3 milionu.
Součástí karlovarské nabídky Siemensu přitom byly tři pracovní stanice na vyhodnocení nálezu, zatímco plzeňský přístroj má pouze dvě. Zprostředkovatelská firma Hypokramed tedy v Plzni prodala Somatom AS+120 o 33 procent dráž, než nabízel výrobce.
Článek pokračuje pod tabulkou

Podezřelé nákupy přístrojů v roce 2009
(Podle dodavatele)

Hospimed1213 milionů
Nejvíce:Krajská zdravotní 588, Fakultní nemocnice Olomouc 181, Fakultní nemocnice U sv. Anny 139
Puro-klima1045 milionů
Nejvíce:Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje 315, Krajská nemocnice Liberec 191, Fakultní nemocnice Motol 86
Transkontakt Medical620 milionů
Nejvíce:Fakultní nemocnice Plzeň 277, Masarykův onkologický ústav 150, Nemocnice Na Homolce 140
Hypokramed434 milionů
Nejvíce:Fakultní nemocnice Plzeň 236, Nemocnice Na Homolce 87, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady 59
Celkem3312 milionů
Poznámka: Do kategorie podezřelých nákupů zdravotnických přístrojů jsou zařazeny veřejné zakázky, kde se výběrového řízení účastnila jediná firma.
Ceny jsou v korunách bez DPH.
Do tabulky jsou započteny i údaje z prosince 2008, kdy nákupní horečka začala.

Nejspornější případy

Přestože se předražení po plzeňském vzoru kvůli nedostatku veřejných informací obvykle těžko prokazují, podezřelé jsou loňské nákupy za 3,3 miliardy korun, při nichž se do soutěže přihlásil pouze jeden zájemce.
Aktuálně.cz se zatím podařilo získat podrobné údaje u téměř čtyř set milionové zakázky na přístroje pro Krajskou zdravotní Ústeckého kraje. Jediným zájemcem o zakázku bylo konsorcium Hypokramed a Puro-klima, které dodalo přístroje v průměru o čtvrtinu dráž, než bylo možné koupit na trhu.
Stejně sporná je dodávka Puro-klimy pro Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje za 350 milionů. Samotné přístroje mají podle smlouvy stát 140 milionů a zbytek holding zaplatí ze jejich zapojení a školení personálu.
Hradecký případ vyšetřuje protikorupční policie, ústecké nákupy zatím jen zkoumá bez viditelného výsledku.
Neobvykle vysokou částku 139 milionů korun zaplatila také Nemocnice Na Homolce společnosti Transkontakt za dodání Leksellova gama nože od švédské firmy Elekta. Aktuálně.cz se podařilo získat údaje o tom, že americké nemocnice kupují gama nůž o dvacet milionů levnější.

Čtěte také:


Méně zájemců, vyšší cena

To, že vztah mezi počtem nabízejících a dosahovanou cenou je nepřímo úměrný, potvrzuje na základě speciální studie Transparency International její autor Jan Pavel.
Před dvěma lety analyzoval veřejné zakázky v dopravě a zjistil, že každý nový zájemce snižuje předpokládanou cenu zakázky o 4,4 procenta.
Pokud stát osloví předem vybraného zájemce, zvýší se tím konečná cena o 19,8 procenta. Stejný efekt má praxe, kdy zadávací podmínky vyloučí kromě jednoho všechny potenciální zájemce. Tato praxe byla použita při nákupech Krajské zdravotní a v případu gama nože.
Náklady se zvýší i v případě, kdy jediným kritériem v soutěži není nabízená cena. To je u zdravotnických přístrojů běžné: například u plzeňského CT měla cena při rozhodování o zakázce váhu 60 procent, o zbylých 40 procentech rozhodovaly technické parametry přístroje. O nastavení parametrů však rozhoduje bez veřejné kontroly výběrová komise.
"Volbou nejnižší nabízené ceny jako jediného kritéria je při hodnocení nabídek zcela vyloučena subjektivnost, v případě jiných kriterií není," upozorňuje Pavel. Podle jeho zkušeností se firmy raději nehlásí do soutěží, kde se nerozhoduje jen podle ceny.

Čtěte více:


Jurásková 2

Ministryně Jurásková: Vážení občané, ničeho podezřelého jsem si nevšimla.Autor: Jan Němec
větší obrázek »

Ministerstvo raději nic nevidí

Jak bylo uvedeno, přes polovinu podezřelých zakázek vypsaly státní nemocnice pod přímou správou ministerstva zdravotnictví.
Ministerstvo financuje z evropského dotačního programu IOP také část krajských nákupů. Program IOP platí zvláště modernizaci traumatologických a onkologických center, kde se pravidelně hlásí jediný zájemce.
Mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň nevidí na loňské praxi nic podezřelého, ministerstvo i nemocnice se podle něho striktně drží zákona o veřejných zakázkách.
"Například přidělování finančních prostředků z programu IOP podléhá jednomu z nejsložitějších systémů hodnocení, který nikdo jiný nepoužívá," upozorňuje Sršeň. Dodává, že ministerstvo vždy určuje maximální ceny za jednotlivé přístroje a provádí přísné kontroly, jestli se nepřekračují. "Zatím jsme nezjistili zásadní pochybení," vysvětluje Sršeň.

Kreditní karty obětí použili nejen ruští (politicky korektní), ale také izraelští (politicky nekorektní publikovat) vojáci

28. června 2010 v 13:28 | darny |  Události, komentáře a odkazy

Tak vida. Jak vychází najevo, možná jste slyšeli mnoho o tom, jak ruští vojáci okradli oběti havárie u Smolenska o kreditní karty a prochlastali to.
Jenže už jste neslyšeli, že stejnou věc provedli i izraelští vojáci. Jednomu ze zadržených italských novinářů na turecké flotile, kterou agresivně přepadlo izraelské komando, bylo čerpáno z kreditní karty poté, co mu Izraelci odebrali veškeré osobní věci, včetně dokladů.
Jmenuje se Manolo Luppichini a napsal o tom stížnost Netanyahovi, Peresovi, Barakovi, Liebermanovi a také izraelskému velvyslanci v Itálii.
Kdo měl tu drzost to však publikovat v tisku? Hmm.. od českých globálně sionistických masmédií to samozřejmě určitě očekávat nelze. Takže která antisemtská zrůda si to dovolila prozradit? No... byla to izraelská média sama. Konkrétně deník Haaretz. Je jasné, že ostatní masmédia se o některých událostech prostě bojí psát, neboť by je stihl trest těch, jejichž jména nesmíme vyslovovat. Ale jak vidno, už je to moc i na izraelský tisk...
Důkaz je zde.


To ještě však není všechno. Izraelci, zdá se, dokonce i sami vyrobili ony záběry z lodi, kde je údajně mlátí posádka. Na záběrech, které totiž oblétly svět, chybí název lodi, který by měl být minimálně na 3 záběrech vidět, jak dokazuje tento článek. Více se o tom můžete v angličtině dozvědět zde. Zde je video, které pustila do světa izraelská propaganda.

Psalo se před lety... I.

11. června 2010 v 17:42 | darny |  Události, komentáře a odkazy

17.3.1997

Genetika: "nádherný nový svět "vědců už nepotřebuje muže

Vědci vypracovali způsob, jak rodit u zvířat mláďata prostřednictvím panenského početí, napsal v neděli Sunday Times. Dokáží totiž vyvolat u samic těhotenství bez spermií.
Technika bude nejprve používána k vytvoření telat bez otců, formou "neposkvrněného početí" určitých vybraných krav.
Telata nebudou mít dvě série chromozomů, jednu od otce a jednu od matky. Obě série chromozomů budou pocházet od matky. Budou se tedy rodit jen samice a otců nebude třeba.
Tento výzkum, který se ve Velké Británii už z etických důvodů neprovádí, povede k tomu, že bude možno chovat velké množství krav k produkci mléka.
Při aplikaci na lidskou rasu by bylo možno vytvořit svět pouhých žen, k tomu však zřejmě nedoje kvůli etickým zábranám a kvůli nebezpečí příliš těsné příbuznosti (inbreeding), což by vedlo k degeneraci.
Pracovnímu týmu veterinářů se podařilo odstranit neoplodněné buňky vajíček z krav a stimulovat je chemicky, aby z nich vznikla embrya. Embrya pak byla implantována zpět do krav.
Výzkum se provádí v Japonsku na Yamaguchi University a je rozpracováním technik, vyvinutých v Camridgi v sedmdesátých letech, kdy se britským vědcům podařilo vypěstovat embryo myši, kterému už začaly vznikat končetiny. Technika se nazývá "parthenogeneze" a má vést k vytvoření rasy supervýkonných krav, jako zdroj vysoce kvalitního masa a mléka.

Psalo se před lety... I. Jak to skutečně bylo s Mladou frontou Dnes

11. června 2010 v 17:38 | František Nepil |  Události, komentáře a odkazy
cenzuruje váš poskytovatel připojení?

V polemice s Janem Čulíkem prohlásil Ondřej Neff okolnosti vzniku Mladé fronty Dnes za zcela průhledné a její ustanovení za výsledek právního postupu. Podle jeho slov:"Politickou linii Mladé fronty Dnes nadále určuje redakce, to jest především vedení a elitní novináři, s nimiž vedení konzultuje." To považuje za dostatečnou záruku nestrannosti deníku v minulosti i dnes.
Musím Ondřeji Neffovi poděkovat, že tak vstřícně popsal okolnosti vzniku MFD. Mrzí mne, že již při analyzování už jen jím zveřejněných údajů, musím dojít k závěru, že ty okolnosti přece jen tak průhledné nebyly.
Na jaře 1990 byl formálním vydavatelem Mladé fronty Socialistický svaz mládeže. Samozřejmě jen formálním, protože skutečným vydavatelem byl stát. Stát dodal prostředky, stát umožnil tisk a distribuci, stát platil mzdy, i když třeba prostřednictvím Socialistického svazu mládeže, který byl také financován a podporován státem. Socialistický svaz mládeže byl jen odnoží velké státostrany, jejíž vedení disponovalo státním majetkem dle svého uvážení a bylo tedy, ve skutečnosti i právně, součástí státního aparátu. Jakýkoli majetek takovýchto organizací patřil tedy ve skutečnosti státu a po jejich zániku, nebo po skončení jejich role ve státním systému, měl být ihned státu navrácen. Na mysl připadá paralela s katolickou církví, která také ve středověku měla určitou roli ve státním systému a na základě této role byla zaopatřena určitým majetkem, který jí umožňoval tuto roli vykonávat. V okamžiku, kdy přestávala tuto roli plnit, začal jí být majetek státem odnímán, například v době Josefa II., a to zcela právně, neboť jí byl tento majetek králem (to je státem) svěřen jen na plnění původní funkce. Zrovna tak měl být majetek Mladé fronty navrácen státu v okamžiku, kdy Socialistický svaz mládeže přestal plnit státní funkci, kterou měl v minulém systému. Z právního hlediska, jakýkoli majetek patří tomu, kdo za něj zaplatil, nebo komu jej tento dobrovolně postoupil. Vlastníkem Mladé fronty byl tedy na jaře 1990 stát. Ovšem stát jen jako zástupce občanů a především daňových poplatníků, kteří za tento majetek zaplatili.
Měla Mladá fronta na jaře 1990 vůbec nějaký majetek? Ondřej Neff k tomu říká toto: "...vycházel zde deník bez vydavatele, kterému nepatřilo nic, žádný nemovitý a prakticky žádný movitý majetek." Že deník tak zcela bez vydavatele nebyl, bylo již vysvětleno v předešlém, ale byl tam majetek nebo nebyl? A znovu vysvětlení podává Ondřej Neff sám: "Hranice smrti pro deník se pohybuje někde kolem sta tisíc výtisků denně" a dále "Ve Spojených státech vznikl nový deník U.S.Today. Trvalo mu šestnáct let, než začal být rentabilní a vydržel tu dobu, protože za ním stál obrovský kapitál, který prostě na českém mediálním trhu není." Ano, pozice na trhu má obrovskou peněžní hodnotu. Stojí stamilióny ji vybudovat. A tato hodnota, pravděpodobně několik set milionů korun, soudě podle počtu výtisků MF denně v roce 1990, přešla, ze dne na den, z vlastnictví státu do vlastnictví malé skupiny lidí. Když Ondřej Neff mluví o právním postupu, může nás seznámit s obsahem prodejní smlouvy na trh Mladé fronty? Může prokázat, že tato skupina ty stamilióny státu za trh Mladé fronty zaplatila? Když mluví o tom, že Mladá fronta zanikla de jure, může nás seznámit s dokumentem, který potvrzuje, že stát vědomě a dobrovolně právní cestou Mladou frontu, která má hodnotu set milionů, likviduje?
Pokud tyto dokumenty nemá, tak nemůže tvrdit, že okolnosti vzniku Mladé fronty Dnes jsou průhledné. Pokud dokument o zaplacení za trh Mladé fronty nemůže ukázat, tak se privatizace majetku Mladé fronty nijak neliší od privatizace všeho ostatního kapitálu v České republice: Je vyvlastněním daňových poplatníků, vyvlastněním většiny malou menšinou. Z právního hlediska není rozdíl, zda se tohoto majetku zmocnil komunistický nomenklaturista nebo "progresivní" novinář.
Jak absurdní je nazývat postup, který popsal Ondřej Neff, právním, může každý nahlédnout z následujícího příkladu. Představte si, že by dnes vedoucí skupina novinářů v Mladé frontě Dnes založila novou společnost pod jménem Mladá fronta Znovu, uzavřela smlouvu s jinou tiskárnou, zabránila tisku Mladé fronty Dnes, převzala její distribuční síť a její trh. Jak by se na to asi Ondřej Neff díval? A co by na to asi dnešní německý většinový majitel?
Doufám však, že se Ondřej Neff nezmínil o mnoha milionech, které skupina zakládající Mladou frontu Dnes zaplatila za trh Mladé fronty, jen přehlédnutím. Za předpokladu však, že by skupina lidí vlastnících Mladou frontu Dnes za obrovský majetek Mladé fronty v roce 1990 skutečně nezaplatila, mělo by to vliv na další redakční politiku? Mladá fronta Dnes by mohla být snadno obětí vládního nátlaku formou: Buď nás budete podporovat, anebo se znovu podíváme, jak to vlastně s vaším vznikem bylo (a můžete přijít o milióny). I v případě, že by tento nátlak nebyl tak surový, bylo by pravděpodobné, že jakákoli kritika privatizace přivlastňováním si státního majetku zdarma nebo za zlomek ceny, by asi těžko našla pochopení u redaktorů a vlastníků deníku, jehož majetek byl získán podobným způsobem. Tím méně by získala jejich podporu strana, která by usilovala o nápravu tohoto zlořádu.

František Nepil, Londýn, 16. března 1997


Už je to tady..., už je to tady....

7. června 2010 v 12:50 | darny |  Události, komentáře a odkazy
To jsme skandovali v 89. roce a to mohu říci také dnes. Bohužel, za jiných okolností, protože dnes se tato hesla vztahují k něčemu jinému. "Najednou" se začínají vyplavovat z temných hlubin věci a zprávy, kdy normálnímu občanovi vstávají vlasy hrůzou na hlavě a pokud by tyto indicie byly známy ještě před volbami, asi by tyto strany neuspěly s tak vysokým procentem voličských hlasů, nebo by neuspěly vůbec.  

Jen pro názornost:  Příběh Věcí veřejných, aneb cesta od party aktivistů do vrcholné politiky.
Petr Švec a Tomáš Syrovátka - MF Dnes.

Hrstka obyvatel Prahy 1 založila sdružení, které chtělo upozornit na podezřelou privatizaci obecních bytů. Teď, o devět let později, je všechno jinak. Mají čtyřiadvacet poslanců v parlamentu a jednají o vládě. Strana Věci veřejné - strana, která je největším překvapením v české politice. Její zakladatelé to však za úspěch nepokládají. Místo toho říkají, že se bojí a přiznávají, že "Kampaní a sliby jsme si trochu zavařili."
Stranu postupně převzali podnikatelé v čele s majitelem bezpečnostní agentury ABL a nynějším poslancem Vítem Bártou. "O Bártově roli se nesmělo mluvit, měl proto krycí jméno Filip".¨a "Stal se z toho podnikatelský projekt," prohlásil bývalý člen Bohumil Vejtasa po odchodu ze strany před pěti lety. Tehdy musel podepsat závazek mlčenlivosti pod hrozbou milionové pokuty. Strana na něm peníze skutečně vymáhala, ale nakonec žalobu stáhla.
Nyní už Vejtasa mluvit nechce. "Bojím se mafie. Ještě před dvěma týdny bych si s vámi promluvil, ale teď po volbách už ne," řekl v pátek do telefonu".
Podobně jako Vejtasa mluví i zakladatelka strany a první předsedkyně Stanislava Moravcová. "Věci veřejné vznikly jen jako aktivita občanů, a fakt, že se začaly měnit v něco jiného, byl důvod mého odchodu. Věci veřejné převzali lidé, kteří nejsou stejného ražení jako já, nedokážou držet slovo, neváží si lidí kolem sebe," řekla Moravcová. Podrobnosti převzetí strany "podnikateli" popsat nechce. Prý se bojí žaloby.

Věci Veřejné jsou opravdu politickou stranou, která je nejvíce napojená na byznys. Největší mecenáši jsou zároveň členy a nyní i poslanci. Ke sponzoringu se přiznávají, založili dokonce Klub angažovaných podnikatelů. Jejich cílem má být i přímé zapojení do politiky. Členy klubu jsou Vít Bárta, Lukáš Semerák, Michal Babák (nyní poslanec) a Kamil Jankovský.
"Chci přesvědčit veřejnost, že transparentní sponzoring politické strany poctivě podnikajícím člověkem není chiméra. Podnikání a politika jsou totiž v očích veřejnosti stále považovány za zločin," vysvětluje Bárta.

1. Proti podivné privatizaci bytů
Věci veřejné vznikly v roce 2001 jako iniciativa vystupující proti podivné privatizaci s obecními byty v městské části Praha 1. V čele se Stanislavou Moravcovou bojují i proti rušení nočního klidu a neoprávněnému parkování aut v parkovacích zónách v centru města. Strana známá pouze na Malé Straně a v přilehlém okolí získává ve volbách v roce 2002 jedno křeslo v zastupitelstvu Prahy 1.

2. Lákání idealistů i podnikatelů
Věcem veřejným se přesto dařilo získávat stále více sympatizantů a nových členů. Po aktivistech přicházejí idealisté, kterým se líbí snahy zlepšit život obyvatel Prahy 1. Třeba mladá maminka s dvěma dětmi, které v centru hlavního města chybějí místa, kde by mohly děti trávit volný čas - nynější poslankyně Karolína Peake.
Ta založila mateřské centrum, a když vyrazila na radnici tlumočit problémy rodičů, vyslyšely ji jen Věci veřejné. "Jako jediné mi pomohly skutečně řešit konkrétní komunální problémy, aniž jsem se jako v jiných stranách musela účastnit vnitrostranického politikaření," zdůvodňuje.
Ale velké šance v "nové straně" s rostoucí popularitou vycítili také podnikatelé. Do VV kolem roku 2004 přicházejí první lidé spojení s Vítem Bártou, majitelem bezpečnostní agentury ABL.

3. Odchod zakladatelů, nástup lidí kolem Bárty
V roce 2006 už mají véčkaři v zastupitelském sboru Prahy 1 čtvrtinu. To už je ale mimo hru zakladatelka strany Stanislava Moravcová. Odešla a stranu přebírají Bártovi lidé. Odchází i Bohumil Vejtasa, který je jednou z nejznámějších tváří mladé strany. Kritizuje stoupající vliv podnikatelů v partaji a to, jakým způsobem vzali straně původní ideje - "nepoliticky dělat politiku".Obrat o 180 stupňů v myšlení Věcí veřejných dokazuje i loňské odvolání starosty Prahy 1 Petra Hejmy z ODS. Toho véčkaři navrhli odvolat a i díky hlasům části občanských demokratů se jim to podařilo a následně paradoxně na funkci podpořili Filipa Dvořáka - člověka, proti němuž kvůli bytům předtím bojovali.
Bárta je hnacím motorem Věcí veřejných, je dokonce považován za nejmocnějšího muže strany, jíž podle svého odhadu věnoval celkem 10 milionů. Je navíc volebním manažerem strany. Jeho firma hlídá ruzyňské letiště, spolupracuje na zátazích proti trhovcům, kteří prodávají napodobeniny drahých značek, a loni také vyhrála výnosný tendr pražského magistrátu na správu památek.
Bárta se oficiálně přihlásil k Věcem veřejným až před nynějšími volbami založením Klubu angažovaných podnikatelů. Klub dále založil Lukáš Semerák, majitel developerského holdingu SPI, který dvanáct let dělal významného manažera v realitní firmě Sekyra Group, jež je spojena zejména s pražskou politickou smetánkou.
Majitel Luděk Sekyra navíc figuroval v policejním spisu Krakatice jako kontakt Františka Mrázka a exministra vnitra Ivana Langera (ODS).
"Nastoupil jsem k panu Sekyrovi v roce 1995 hned po fakultě. Byl jsem dvojkou ve firmě a přiznávám, že jsem se pohyboval v branži, která je na komunální politiku hodně napojená.  Ale to, že jsem byl ve stejném dresu, ještě neznamená, že jsem se vším souhlasil," tvrdí Semerák, který straně věnoval 2,7 milionu korun. Poslancem za Věci veřejné se stal i majitel poradenské firmy MXB z Blanska Michal Babák. Straně převedl na účet 3,5 milionu.

4. Osobnosti i politici přicházejí i z jiných stran
Věci veřejné oslovily například politika Josefa Zieleniece. Blahé paměti to byl právě Radek John, který poukazoval na propojení pana Zieleniece skrze jeho manželku na kauzu LTO, kdy jeho paní figurovala ve správních radách několika firem, které se tímto podvodem obohacovaly. VV pana Zieleniece nejprve pozvaly na konferenci, pak na on-line diskusi. Nyní již vystupuje jako stínový ministr zahraničí. Véčkaři získali také uznávaného lékaře Martina J. Stránského či dopravního odborníka Stanislava Humla. "Oslovilo mě jméno Radka Johna," říká Huml.

Tak jako si mí milí občané neuvědomujete nebezpečnost TOP O9, jelikož tato partaj není nic jiného, než stranou politických recyklátů a zběhů z jiné partaje z důvodů vlastní nenažranosti, touhy po moci, případně kombinace obojího, tak si neuvědomujete vysoce společenskou nebezpečnost Věcí veřejných - kterou nazval pan Liška ze strany Zelených "Kšefty veřejné". Proč vysoká nebezpečnost? Důvody jsou nasnadě - peníze a moc pod zástěrkou boje proti korupci. Jak jinak kontrolovat korupční prostředí, vybírat desátky za neprůhledné zakázky? Jedině když mám možnost kontroly pod pláštíkem "Boje proti korupci." Již jednou někdo řekl něco v tom smyslu, že moc korumpuje, ale absolutní moc korumpuje absolutně.
Další věcí je komentář pana Petra Pokorného z B.L. :
Co lze tedy očekávat po těchto volbách:
  • Věci veřejné nejspíše ustoupí od většiny svých podstatných slibů voličům a asi se stanou jen panáčkujícím přívažkem ODS + TOP 09.
  • Ekonomická situace, přes hrozby Řeckem před volbami, se bude nadále zhoršovat a to hlavně nízkými daněmi pro právnické osoby (ve srovnání s vyspělou Evropou) - bude výrazně nižší příjem do státní pokladny.
  • Nejspíše dojde k dalšímu rozkrádání zbylého státního majetku (ČEZ, Letiště, ČSA atd.).
  • Budou pravděpodobně ještě více okrádáni občané, důchodci, rodiny s dětmi.
  • Korupce v oblasti podnikání bude vesele pokračovat na všech úrovních (nejspíše budou řešené kauzy "smeteny pod stůl").
  • V oblasti mezinárodní politiky se dá očekávat ještě větší příklon k USA, jednání o ev. americké mobilní základně budou urychlována. Je to přeci v zájmu pravice. Co na tom, že bude reprezentovat jen necelou ¼ občanů!
  • Zdravotnictví se dostane nejspíše ještě do většího srabu, lidé budou platit poplatky za vše, pojišťovny nejspíše využijí stávající nadvlády pravice a budou se snažit platit za zdravotní pojištění a léky stále méně.
  • Ve školách se bude programově překrucovat historie národa a jeho významnější epochy, aby mládež byla snadněji manipulovatelná. Bude se zhoršovat výuka českého jazyka a mnohem více amerikanizovat její skladba.                                                                                                                                                                                                                              
  • Samozřejmě, že jsem již před volbami říkal: Óóó, pan John - mistr tajemna, fabulace a investigativec všech investigativců... VV, by nikdy neměly vůbec žádnou šanci ku zvolení, pokud by nebyla mediální tvář pana Johna známá z pořadu:"Na vlastní oči" na velké scéně kandidátky. Zrovna tak TOP 09, známé a profláklé kichty z "velké" politiky - loupeživí rytíři. U Véček bych se ještě vsadil, že John bude loutkou v rukách podnikatelů a možná, pokud si bude chtít zachovat tvář rádoby investigativce a mistra senzací v novinářské branži a nebude-li chtít popřít sám sebe, tak bude odstoupen...                                                           
  • Veškeré sliby půjdou do hajz.., nezbude nám nic, jen oči pro pláč. Dál se bude krást, loupit a přepadat a to i za bílého dne, nové politické rychlokvašené strany, resp. jejich mluvčí budou používat vzletných slov na svoji omluvu a výmluvu pro nedodržení slibu voliči a odklonění se od volebního programu. (Shoda, konsensus, kompromis, politická stabilita státu, stabilita koruny, nutnost přijetí eura a podobné žvásty.) Není to nic jiného, než jiný výraz pro zradu vlastních voličů, politikaření, kšeftaření, klientelismus a pohrdání občany jako takovými.  A co na to budoucí volič? Ten bude natolik znechucen a otráven stavem zapáchající politické žumpy, že k příštím volbám nepůjde, což Recyklátům, Kšeftům veřejným a Modroptákům bude zcela jistě vyhovovat. Nikdo je totiž z jejich postů (Proč asi chtějí úřednické definitivum?) nesestřelí.   
  • V příspěvku byly použity některé převzaté materiály MF Dnes a Britské Listy.