Říjen 2008

Víza za víza: Krásná, nová, elektronická

30. října 2008 v 8:29 | darny |  Události, komentáře a odkazy

Tvrzení, že vláda se Spojenými státy vyjednala zrušení víz, je přinejmenším velmi "nepřesné".
Nedosti na burcování nacionálních vášní vojenskou přehlídkou a "alarmujícím" padělku vyjádření České televize. Vláda hodlá kamuflovat své nelegitimní prosazování radaru také údajným zrušením vízové povinnosti pro české občany cestující do USA. Nespokojení voliči mají uvěřit, že jde o jakýsi obchod: My Američanům dovolíme postavit u nás malý, docela bezpečný radar, a oni za to zruší ponižující vízovou povinnost.
Jenže věci se mají poněkud jinak. Připomeňme, že místopředseda vlády Alexandr Vondra a ministr vnitra Ivan Langer byli v souvislosti s "rušením víz" nominováni do soutěže o největšího slídila Big Brother Awards. Připravili totiž společnými silami ujednání mezi Českou republikou a USA, které nebezpečně snižuje standardy ochrany osobních dat českých občanů. Při předkládání návrhu do mezirezortního připomínkového řízení navíc porušili platná Legislativní pravidla vlády, protože řízení bylo zahájeno v pátek 15. února a ukončeno hned v pondělí 18. února 2008. Ujednání je tajné a poslanci parlamentu nebudou mít možnost o něm hlasovat.
Občanské sdružení Iuridicum Remedium k celé záležitosti ve stanovisku z 19. února uvedlo:
"Návrh bilaterální dohody je plně podřízen tlaku Spojených států a nerespektuje principy ochrany osobních údajů českých občanů, dosavadní stanoviska České republiky ve věci předávání údajů o pasažérech leteckého provozu do USA ani závazky ČR vůči Evropské unii.
Podle dohody má být stávající vízová povinnost pro cesty občanů ČR do USA nahrazena povinností odevzdávat do Spojených států biografická i biometrická data osob, které zamýšlí cestovat do USA. Tato data budou využita k vytváření systému elektronického povolování cest (ETA) a budou kombinována a analyzována s daty ze systému předběžných informací o cestujících (APIS) a jmenné evidence cestujících (PNR). Úřady USA poté posoudí, zda osoby do země vpustí. Kromě toho má návrh například umožnit americkým úřadům, aby na paluby transatlantických letů umisťovaly ozbrojený doprovod.
Již v loňském roce při přijímání nové dohody mezi USA a EU o předávání dat pasažérů leteckého provozu vyjádřila česká vláda své výhrady vzhledem k nedostatečným možnostem kontroly a záruk ochrany osobních údajů v USA.
Během několika měsíců však svoji pozici mění a navrhovanou smlouvou podkopává nejen záruky ochrany osobních údajů českých občanů, ale i společnou pozici států Evropské unie."

Jak by slavné "zrušení víz" - tedy nahrazení stávajících víz elektronickými - v praxi vypadalo, na to v úterý v tiskové zprávě znovu upozornila bezpečnostní komise ČSSD. Její předseda Jeroným Tejc konstatoval, že výsledný elektronický systém ESTA nutí žadatele poskytnout ještě více osobních údajů než stávající systém. Povolení platí dva roky, ale poskytnuté údaje je nutné na rozdíl od předchozí praxe průběžně aktualizovat. Kdo tak neučiní, vystavuje se riziku trvalého zamítnutí vstupu na území USA.
Žádosti bude nadále posuzovat imigračního úřad, takže jediné skutečné zlepšení spočívá v odstranění dosavadní skandální praxe, kdy cestující po dvanáctihodinovém letu do USA mohl zjistit, že mu vstup nebude povolen. V novém systému se to dozví již v Praze. Leč to je také vše.
Místo toho, aby vláda postupovala společně s ostatními evropskými zeměmi, které systém ESTA vesměs odmítají, šla i tentokrát cestou bilaterální dohody neohlížejíc se ani na sousední státy, jako například Polsko, ale ani na ochranu osobních dat vlastních občanů.
Řečeno stručně a jednoduše, Topolánkova vláda nám ve snaze radar alespoň poněkud "osladit" opět lže.

Pozapomenutá válka

29. října 2008 v 16:16 | Daniel Veselý |  Události, komentáře a odkazy
Předminulý víkend vyšly v Iráku desítky tisíc lidí do ulic, aby demonstrovaly nevoli vůči plánované dohodě Málikího vlády a Spojených států o setrvání okupačních vojsk v zemi po další tři roky. Řada členů irácké vlády a většina zástupců parlamentu a odborů také vyjadřuje ostrý nesouhlas s okupačním diktátem. Oba kandidáti na post amerického prezidenta - jeden za osmnáct, druhý za dvacet - se ale nechtějí kořisti v Iráku vzdát. Oba dva ve svých předvolebních projevech pošilhávají i dál na východ od Iráku - do Afghánistánu; vždyť tamější konflikt je považován za "dobrou válku". V hledáčku kandidátů zůstává i nebezpečný Pákistán s chatrným, ale jaderným potenciálem. Republikánské duo McCain / Palinová v souvislosti s Irákem mluví pomalu v superlativech, ač jejich rétorika týkající se ruské odvety vůči Gruzii je plná odsudků. Trochu komické. I jejich vojenský guru - generál Petraeus, který Irák nedávno opustil, ale označuje bezpečnostní situaci v této zemi za "křehkou".

Jaká je realita současného Iráku, viděná ze země, nikoliv ze slonovinové věže?

Respektovaný publicista Nir Rosen, který hovoří plynně arabsky a v Iráku dlouhodobě pobýval, před časem napsal irácký epitaf nazvaný Smrt Iráku: "Irák byl zabit, aby už nikdy nevstal. Americká okupace byla větší pohromou, než invaze Mongolů, kteří ve 13. století vydrancovali Bagdád…jen blázni nyní hovoří o řešeních." Ačkoliv se krveprolévání drasticky zmírnilo, zůstává Irák nejnebezpečnějším místem na zemi. Přesto je situace ve Spojených státech líčena jako úspěch vojenské strategie, tzv. "surge" - tj. navýšením bojových jednotek o 20.000 v minulém roce. Nic na tom nemění masový exodus milionů před sektářským násilím, vylidnění městských čtvrtí, převážně sunnitských, nebo příměří, které loni vyhlásil Muqtada al-Sadr, posílená role a vliv Íránu, ani vytvoření a financování stotisícové armády z bývalých sunnitských povstalců Spojenými státy. Tito "uvědomělí bojovníci" si nyní nárokují své místo na slunci v iráckých bezpečnostních orgánech ovládaných šíity. Těm je to ale proti srsti. Probíhající násilí opravdu dosahuje mnohem menší intenzity než v hororových letech 2006 až 07, kdy bylo v Bagdádu a blízkém okolí každé ráno podél silnic nalezeno 60 až 100 mrtvol coby žeň sektářských bojů. Hlavním důvodem, který ukončil brutální masakry, je vítězství šíitů nad sunnity a etnicky "čisté" město podél sektářských linií, nikoliv však "surge".

Ale zeptejme se třeba obyvatel města Mosul, jak se jim dnes žije. V průběhu několika uplynulých týdnů tisíce křesťanských obyvatel tohoto sunnitského města uprchlo před fanatickými islamisty, kteří nevěřícím vyhlásili svatou válku. Irský publicista Patrick Cockburn, jenž se z Iráku nedávno vrátil, v článku publikovaném na stránkách listu Independent cituje mosulského guvernéra: "Jde o nejkrutější násilí proti křesťanům od roku 2003." "Dosud se do "bezpečné" země vrátilo pouze 120.000 lidí," uvedl člen parlamentní komise Khaliq Zanqana, která monitoruje vysídlení a migraci Iráčanů. Věru úspěch za situace, kdy angloamerická invaze a z ní plynoucí násilí vypudilo z domovů skoro pět milionů osob. Tedy přibližně takový počet, kolik vytvořila sovětská invaze a okupace Afghánistánu v 70. a 80. letech minulého století. Cockburn dále v relaci Democracy Now! k problému dodává: "Na jihu od Bagdádu propukla cholera. Na vině je skutečnost, že do vody byl přidán prošlý chlór. Zatkli pár lidí, kteří na prodeji závadného chlóru vydělali pěkný balík. V Bagdádu jde elektřina tak dvě - čtyři hodiny denně. Všude jsou rozmístěny stovky checkpointů. Vláda také vydala nařízení, podle nějž jsou i lékaři povinni s sebou nosit zbraň."

Velkou ironií budiž fakt, že země pod vládou tyranského Saddáma na tom byla nejen po ekonomické stránce lépe, než je tomu dnes. Po pětiletém radostném budování demokracie čelí Irák vskutku fatálním úspěchům. Neoliberální pravidla hry spolu s okupací vyrobily generaci frustrovaných lidí, plných strachu i zmaru, již zaseli nenávist. V minulém roce podle zpráv OSN pokryl rozvod elektřiny necelou polovinu poptávky. Žádná irácká provincie se netěší nepřerušovaným dodávkám elektřiny; v některých oblastech elektřina funguje pouze několik hodin denně. OSN odhaduje, že na rekonstrukci elektrické sítě je potřeba mezi 40 až 80 miliardami dolarů. Řeky Tigris a Eufrat poskytovaly Iráčanům po dlouhá staletí obživu. Nyní je značná část původně pitné vody kontaminovaná díky americkým náletům a ostřelování povstaleckých bašt ve Fallúdži, Samaří a jinde. Americké bombardování vodovodních a odpadních systémů v roce 1991 má své kruté následky pro Iráčany dodnes v podobě míst, kde jsou tyto systémy nefunkční nebo fungují nedostatečně. Školský systém, který byl za Husajna poměrně na dobré úrovni, smetly boje; tisíce učitelů byly propuštěny, protože patřily k vládnoucí straně Baath, další tisíce utekly před násilím. Okupanti na resuscitaci školského systému nemají patrně velký zájem. To samé se dá povědět i o zdravotnickém sektoru; dvě třetiny lékařů ze země utekly, nemocnice postrádají nutná zařízení a čelí akutnímu nedostatku léků.

Česká média hystericky ryčela, když Rusko uštědřilo malé agresivní Gruzii výprask. Ruská intervence stála životy řádově stovek lidí. Pět a půl roku okupace Iráku mohlo zabít téměř tolik Iráčanů, kolik zabili Sověti Afghánců během osmi let okupace v jejich zemi. V případě irácké katastrofy mluví čeští i zahraniční novináři o "chybách", "zlepšeních", "úspěších" atd. Zde opravdu zůstává rozum stát.

Autor je redaktorem regionálního vydání MF Dnes.

Záhadná slepota pravicových politiků

29. října 2008 v 16:12 | darny |  Události, komentáře a odkazy
Stále je pro mě záhadou přetrvávající slepota pravicových politiků, politologů, komentátorů, liberálních think-thankistů a samozřejmě mainstreamových novinářů, kteří dosud nepochopili, co se ve volbách stalo.
V jejich slepotě se zračí pohrdání českou společností, jejich trapné elitářství, totální malostranská izolace, jejich směšná nadřazenost.
Interpretovat výsledek voleb tak, že se voliči nechali koupit kvůli třicetikorunovému poplatku, to může opravdu jen Aston - Ondřej Neff, píšící na Neviditelném psu. Tento poplatek sehrál totiž jen symbolickou roli (nepopírám, že pro důchodce, samoživitelky apod. to mohl být ten hlavní mobilizační moment) a koncentroval všechny obavy, jež z politiky ODS, a vůbec všeho, co tahle strana reprezentuje, tříčtvrtinová část české společnosti má.
Nešlo totiž "jen" o 30 Kč, ale o desítky miliard ve veřejném zdravotním pojištění a veřejných nemocnicích, které měly být nasměrovány do soukromých rukou (Chrenkův Agel je toho nebezpečným důkazem). Ač se mohl Julínek se svým Rudolfem Mrvou v minikůži Cikrta vykrucovat jak chtěl, že tomu tak není. Šlo o to, že ODS už jednou dokázala, že to dokáže a tahle lekce z 90. let vyburcovala lidi k akci.
Tedy ne lenost v myšlení, ne zkorumpovatelnost, ne snaha žít na dluh, ne touha po závislosti na státu, ale vzpomínka na to, jak koalice pražských elitářů ruku v ruce s ODS vytvořila odpudivou kupónovou nomenklaturu v 90. letech.
Během těchto voleb jsem poprvé od svých vrstevníků (většinou nevoličů či bývalých voličů stran pravdy a lásky) zaslechl věty, které by ještě před 3-4 roky veřejně neřekli.

Ty věty by šly zhutnit do hesla: "ODS je mnohem nebezpečnější než komunisté" . Konečně to začínají chápat. A o komunisty tu doopravdy vůbec, ale vůbec nejde.

Poplatky u lékařů chtěly pojišťovny kvůli údajům pro privatizaci...?!

25. října 2008 v 20:34 | Oldřich Danda |  Události, komentáře a odkazy

Poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) foto: Lukáš Táborský, Právo

Reforma zdravotnictví byla jednou z příčin neúspěchu ODS v krajských volbách. Poplatky u lékaře vzbudily nevoli voličů. Lidovecký poslanec Ludvík Hovorka se ale domnívá, že třicetikorunový poplatek nebyl zaveden ani tak kvůli získání dalších prostředků, ale že měl především umožnit získat pojišťovnám informace o pohybu pacientů pro privatizaci a zavedení systému řízené péče, kde by ministerstvo hrálo druhé housle. Uvedl to v rozhovoru pro sobotní Právo.
25. 10. 2008 12:04
Souhlasíte s tím, že ODS a vládě prohrály volby poplatky a zdravotnické otázky?

Je to do značné míry pravda, i když to není otázka pouze zdravotnictví. Je tu určitá arogance a přehlížení problémů. Jestli vláda chce dožít do řádných voleb, tak se musí hodně změnit. Již v roce 2006 jsem byl pro to, aby byly předčasné volby. Neviděl jsem řešení v tom, že se vytvoří menšinová vláda, nebo vláda s přeběhlíky. To mi bylo proti srsti, a zvláště když jsem si přečetl vládní prohlášení.
Proč podle vás ODS začala reformu zdravotnictví tímto krokem?

To je evidentní. ODS, respektive ministerstvo zdravotnictví potřebovalo získat informace o prostupu pacientů ordinacemi, lékárnami, nemocnicemi a podobně. Jedná se tady o získání signálních údajů. O to se pojišťovny snažily již dříve, ale jelikož za to lékařům nechtěly zaplatit, tak ti to odmítli.
K čemu tyto informace potřebují?

Potřebují, tedy doufám, že potřebovali, pro systém řízené péče. Po tom je velká poptávka, aby se to zavedlo ve všech pojišťovnách. Zástupci ministerstva už na tom pracovali ve VZP, v České národní zdravotní a v několika dalších pojišťovnách. Velice aktivní v tom byl poradce pana ministra pan Macháček, který začal dělat projekty řízené péče.
To bylo dohodnuté v rámci koalice?

V žádném případě, oni počítali, že se ten systém spustí na základě pilotních projektů, které už v jednotlivých pojišťovnách začali prosazovat. A když jsem se na to ministra ptal, tak uvedl, že je to aktivita pojišťoven, kterou nemohou ovlivnit. Ale nemluvil pravdu, protože já mám informace, že to prosazovali zástupci ministerstva.
Kam podle vás celá reforma zdravotnictví směřuje?

Svými kroky jednoznačně chtějí vytvořit prostor pro svobodné podnikání ve zdravotnictví. Když nám představovali reformu, tak tvrdili, že to bude dobře fungovat, že tady bude úřad pro kontrolu nad pojišťovnami, ale když jsme do toho šli dál, tak jsme zjistili, že se jedná pouze o rozvolnění kompetencí ministerstva.
Co tedy chcete, aby se ve zdravotnictví dělo? Vše zastavit a začít od nuly?

Nejdůležitější by bylo, kdyby se začaly řešit aktuální problémy ve zdravotnictví. Tým, který přišel na ministerstvo zdravotnictví, začal naplňovat vizi postupné transformace a privatizace zdravotních pojišťoven a fakultních nemocnic a vůbec neřešil aktuální problémy. Neřešil nedostatek lékařů některých profesí, neřešil vysokou věkovou strukturu praktických dětských lékařů, zubařů, nedostatek zubařů, sester. Těch chybí přes tři tisíce.

To se úplně pominulo. Utlumil se institut pro vzdělávání lékařů tím, že mu nedali prostředky. Musí si vydělat. To mi přijde naprosto absurdní. Na nedostatek lékařů upozorňuje lékařská komora a představitelé fakult. Pokud se s tím nezačne něco dělat, nastane kolaps.
Měl by podle vás by měl ministr Julínek odejít?

To je záležitost premiéra, ale i našeho předsedy strany, který by měl panu Topolánkovi říci, že už nejde dále pokračovat v předkládání zdravotnických zákonů s cílem, kterým není dobro pacienta.

Nejdříve to byla příprava privatizace fakultních nemocnic a zdravotních pojišťoven, a když to vyvolalo averzi a odpor, zařadili zpětný chod nebo zpomalili. Kdyby volby dopadly dobře, tak by to pokračovalo dál.
Měly by být zákona o zdravotním pojištění a zdravotních službách, které odmítáte, definitivně opuštěny?

Tři z těch čtyř zákonů nejsou podle mého vůbec způsobilé k dalšímu projednávání. To je zákon o zdravotních službách, o specifických zdravotních službách a novela o veřejném zdravotním pojištění. Ta je nejhorší, protože tam dochází k úplnému zpochybnění toho, na co má pacient ze zdravotního pojištění nárok.

V zákonu o zdravotních službách je definován nárok nikoli na péči, ale na zdravotní služby ve veřejném zájmu. To, co je veřejný zájem, má rozhodovat ministerstvo zdravotnictví.

V zákonu o veřejném pojištění je volně stanoveno, že člověk bude mít nárok na péči, která je přiměřená jeho stavu, která je přiměřeně bezpečná a poskytovaná nejméně ekonomicky náročným způsobem. Já bych rád věděl, kde v Evropě mají takto minimálně vymezenou zdravotní péči.
Pokud by zákony prošly do Sněmovny, vy byste pro ně nehlasoval a znamenalo by to, že byste ztratil důvěru k vládě jako celku?

Pro mě by to byla ztráta důvěry.
Znamenalo by to, že byste proti ní hlasoval například při dalším hlasování o nedůvěře vládě?

Hlasoval bych pro nedůvěru. Řekl jsem to dost jasně, a pokud si z toho nevzali ponaučení, tak se mnou dále nemohou počítat.
Vy byste chtěl být ministr zdravotnictví?

Ne, já jsem o tom nikdy neuvažoval. Já nejsem totiž odborník na zdravotnictví. Tam by měl být člověk, který má vzdělání v oboru medicíny nebo ekonomie.