ČR prý odmítla spolupráci s Radou Evropy ohledně věznic CIA

8. června 2007 v 20:49 |  Události, komentáře a odkazy
Paříž 8. června (zpravodaj ČTK) - Česká republika byla jednou ze zemí, které vždy odmítaly odpovídat na otázky Parlamentního shromáždění Rady Evropy ohledně tajných věznic CIA pro osoby podezřelé z terorismu a o jejich převozu do těchto věznic. ČTK to v Paříži řekl Andrew Drzemczewski z výboru Parlamentního shromáždění pro právní otázky, který se podílel na vypracování zprávy o těchto věznicích v Evropě. Dokument byl zveřejněn dnes.
Zpráva uvádí, že věznice byly v Polsku a v Rumunsku. Česká republika v ní není jmenována, jedinou výjimkou jsou letmé zmínky o Praze jako možném místu přistání letadel, jimiž byli podezřelí přepravováni.
V jednom z dodatků ke zprávě je graf, podle něhož byla Praha místem mezipřistání tajného letu CIA 7. března 2003. Podle dalšího dodatku byla jednou z etap složitého přesunu Němce libanonského původu Khaleda Masriho, kterého CIA pro falešné podezření z terorismu údajně unesla a pět měsíců týrala. Přes Prahu byl prý převážen v květnu 2004, kdy ho CIA "vracela", když prohlédla svůj omyl.
Drzemczewski řekl, že autoři zprávy nedostali od České republiky na své otázky nikdy odpověď.
Švýcarský politik Dick Marty, který zprávu předkládal, na tiskové konferenci v Paříži řekl, že mu nejde o to, aby někoho soudil, ale aby v zemích Rady Evropy vyvolal debatu, protože fakta, která materiál obsahuje, ukazují na vážnou erozi lidských práv.
Řekl dále, že vlády evropských zemí mu systematicky odpíraly informace s poukazem na to, že jde o státní tajemství, a že nezáleželo na tom, o jakou vládu šlo. Nynější italská vláda premiéra Romana Prodiho prý například zapírá ještě vehementněji než vláda jeho předchůdce Silvia Berlusconiho, do doby jehož mandátu sporné praktiky spadají. Státy prý nechtějí pustit informace i kvůli "systému vzájemného vydírání" tajných služeb, tedy kvůli obavám, že řekne-li jedna něco na druhou, dostane se jí oplátkou téhož.
Mimořádné možnosti nekontrolovaného působení v Evropě dostala CIA podle Martyho díky dohodě NATO, která byla uzavřena po teroristických útocích na USA 11. září 2001. Dohoda se odvolávala na článek 5 smlouvy NATO o vzájemné pomoci v případě napadení jednoho z členů. Marty řekl, že článek 5 zde byl zjevně zneužit, protože nešlo o válku.
Pokud jde o Polsko a Rumunsko, Marty se domnívá, že Spojené státy na ně ani nemusily vyvíjet nějaký tlak, protože obě země byly už od změn počátkem 90. let velmi proamerické a samy chtěly Američanům vyjít vstříc.
Ve zprávě jsou jmenováni přední polští a rumunští činitelé, kteří podle ní o tajných vězeních CIA ve svých zemích věděli a schválili je. Jde na prvním místě o tehdejší prezidenty Aleksandra Kwaśniewského a o Iona Ilieska. Marty řekl, že s uvedením jmen váhal, ale že zdroje, z nichž čerpal, byly takové, že o opodstatněnosti jejich informací nemohlo být pochyb. Dodal, že zasvěcených bylo velmi málo, a to i ve vládách obou zemí, například tehdejší rumunský premiér velmi pravděpodobně nic nevěděl.
Praktiky jako tajné věznice nebo zadržování bez soudu jako na americké základně Guantánamo na Kubě, označil za nepřípustné a navíc jako trvalé řešení problému terorismu za neúčinné, protože jejich důsledkem je naopak solidarita s teroristickými zločinci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 majkl | 27. srpna 2007 v 10:41 | Reagovat

kdo to delal takovihle sracky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama